Business proces (někdy též podnikový proces, obchodní proces nebo jen zkráceně proces) je tok práce nebo činností. Každá organizace je v podstatě organizovaná soustava procesů a činností, které na sebe vzájemně navazují, vzájemně interagují probíhají napříč organizačními jednotkami, reagují na různé podněty z vnitřního i vnějšího prostředí. V procesech se transformují vstupy a zdroje na výstupy, které zhodnocuje zákazník procesu. Procesy existují bez ohledu na to, jak dobře jsou řízeny. Každý den jsme všichni účastníci nejrůznějších procesů, ať si to uvědomujeme nebo ne. Aby organizace dosáhla svých cílů, musí své procesy řídit, aby byly vykonávány pokud možno efektivně a účelně. Firmy tedy mají snahu procesy řídit, zlepšovat, optimalizovat. Obvykle je však v praxi spíše komplikují.
Procesy existují uvnitř každé organizace i mezi nimi. Vždy dochází k nějakému toku práce a činností od jednoho člověka k druhému.
Vybrané definice business procesu
- Norma ISO 9001 definuje proces takto: „Soubor vzájemně působících činností, který přeměňuje vstupy na výstupy.“
- Hammer, M., Champy, J., 1996 definují proces takto: „Proces je soubor činností, který vyžaduje jeden nebo více druhů vstupů a tvoří výstup, který má pro zákazníka hodnotu“.
Jak se rozdělují procesy v organizaci?
Základní kostrou procesů je tvorba hodnoty nebo užitku pro zákazníky organizace. Nejobvyklejší dělení procesů je tedy podle toho, kdo je jejich zákazníkem a podle přidané hodnoty, kterou mu přinášejí. Zákazníkem procesu může být zákazník firmy, její zaměstnanec, manažer nebo jiný stakeholder.
- Hlavní procesy vytvářejí hodnotu nebo užitek pro zákazníka organizace, vytvářejí výrobek nebo službu
- Podpůrné procesy jsou všechny procesy, jejichž jediným cílem je zajistit fungování hlavních procesů a organizace
- Řídicí procesy a činnosti jsou všechny aktivity, které koordinují, řídí, organizují a plánují vše ostatní
Jaké existují základní přístupy k řízení procesů?
Procesy v organizacích mohou být řízeny různým způsobem. Vycházejí v zásadě z přístupů k organizování, jak se vyvíjela manažerská teorie a praxe v průběhu historie. V praxi se v každé firmě uplatňuje především způsob, který odpovídá zkušenostem a schopnostem manažerů, kteří firmu řídí.
-
Existují tradiční přístupy k řízení procesů (tzv. funkční nebo hierarchické přístupy) které rozdělují odpovědnosti a tudíž i procesy zejména podle organizačních jednotek, do kterých jsou lidé rozděleni (například oddělení obchodu má na starosti prodej, oddělení marketingu propagaci, výrobní oddělení má na starosti výrobu). Cíle, úkoly a činnosti se odehrávají více uvnitř jednotlivých organizačních jednotek či týmů a je potlačen pohled na firmu jako celek. Vede to často k plnění úkolů uvnitř organizačních jednotek, ale chybí motivace k efektivnosti firmy jako celku.
-
Procesní řízení více zdůrazňuje procesy, které procházejí napříč celou organizací. Uplatňuje se ale především pro opakované a stejné procesy (například proces založení účtu v bance). Ne všechny procesy v organizaci jsou ale opakované ne všechny procesy procházejí napříč celou organizací. Procesní přístup pomáhá zlepšovat zejména celkový přínos pro zákazníka (například zrychlení dodávky) a pomáhá zvýšit celkovou efektivnost firmy (tím, že odstraní zbytečně vykonávané procesy nebo procesy zjednoduší).
-
Na řízení procesů, které jsou unikátní (tedy mají charakter projektu) - například procesy zavádění nového podnikového software - je uplatňováno projektové řízení.
-
Řízení na bázi služeb navazuje na procesní řízení a přistupuje k procesům s větším důrazem na zákazníka a jím vnímané klíčové indikátory výkonnosti procesů. Vyzdvihuje tedy výstupy a potlačuje jak přesně mají být procesy vykonávány.
Jak zjistit efektivnost procesů?
Jak firmy rostou, mění se a ztrácení znalosti odchodem klíčových lidí, tak své procesy časem komplikují, zesložiťují. V určitý okamžik pak chtějí procesy zjednodušit a zefektivnit. Využívají k tomu nejrůznější formy analýzy a optimalizace procesů - ať již pomocí vlastních sil nebo pomocí externích poradců, kteří pomohou vyvést firmu z jejích myšlenkových tunelů. K tomu se využívá mnoho metod analýzy procesů nebo hodnocení zralosti procesů (např. EFQM, CMM). K hodnocení efektivnosti procesů mají blízko též metody řízení kvality.
Jak zlepšovat procesy?
Zlepšit procesy lze na základě jednorázově zjištěných výsledků analýzy procesů. Změny pak organizace zavádějí pomocí organizačních opatření nebo změnových projektů. Mnohem lepší výsledky však vykazují ty firmy, které berou zlepšování procesů jako trvalou součást principů řízení. Analýza procesů, poznání, řízení a zlepšování procesů je pak každodenní náplní práce všech pracovníků organizace a zejména manažerů. Trvalé zlepšování procesů je přirozenou součástí přístupů a metodu řízení řízení kvality, rizik i inovací. Nejčastěji využívané přístupy jsou Six Sigma, EFQM, CMM nebo normy ISO.
Skvělé výsledky ve zlepšování svých procesů a celkových výsledků pak vykazují firmy, které dokázaly nastavit a propojit motivaci pracovníků s výsledky firmy. Takový způsob se nejvíce blíží zmíněnému řízení na bázi služeb protože existují klíčové indikátory výkonnosti (KPIs) a provozní i strategické cíle v jejich dosažení. Tím je řečeno především CO má být dosaženo a je více na pracovnících, JAK realizují nebo pomohou zlepšit procesy, aby firma byla nejvýkonnější. V nastavení cílů a KPIs je důležité, aby jich nebylo příliš mnoho a byly vzájemně vyvážené. Nejlepším přístupem pro vyváženost cílů je metodika Balanced scorecard (BSC).
Takové nastavení ale nejde to udělat vždy a ve všech typech podnikání. Nastavení motivačního systému není vůbec jednoduché a takový přístup často ztroskotá na kultuře firmy, kdy takové hodnocení nejsou schopni pracovníci přijmou a akceptovat. Změna myšlení a firemní kultury pak vyžaduje dlouhou dobu.